BRNO - Jeho jméno však neznají a nevědí ani to, že za oceánem Vojtěch Kubašta pracoval i pro Walta Disneyho. Před lety jej náhodou objevil výtvarník Jan Maroušek, začal jeho díla sbírat a šířit slávu málem zapomenutého umělce. Sběratelská vášeň u výtvarníka Jana Marouška propukla před třemi lety celkem nenápadně – uvažoval tehdy, co koupí synovci k narozeninám.
Vojtěch Kubašta se narodil v roce 1914 v české rodině ve Vídni. Když mu byly čtyři roky, přestěhoval se s rodiči do Prahy, kde vychodil obecnou školu a reálku, po které chtěl pokračovat na výtvarné akademii. Rodiče ale byli proti. Pragmatický tatínek si pro syna vysnil právnickou kariéru. Nakonec se dohodli na kompromisu a začínající výtvarník šel studovat architekturu na ČVUT.
„Na škole založil s kamarády skupinu Čtyřlístek. Měli to výborně rozdělené: jeden sháněl zakázky, dva rýsovali a právě Kubašta dělal modely. Když začala válka, sdružení se rozpadlo, ale on pokračoval v práci. Pro nakladatelství Aventinum vytvořil sérii kreseb a grafických listů, například Loretu nebo Klementinum. Nakladatel totiž chtěl uchovat podobu míst, která jsou důležitá pro náš národ, pro případ, že by byla za války zničena. Kubašta zachytil tyto památky zcela netradičně, z ptačí perspektivy. Jeho kresby i grafické listy byly sice drahé, ale lidé si je kupovali – jako vzpomínku na české památky,“ vysvětluje Maroušek.
Úspěch a sen o Americe
„Největší úspěch měly Kubaštovy dětské knížky, překládaly se do sedmatřiceti jazyků
a prodalo se pětatřicet milionů výtisků. On byl výborný v tom, že všechno dělal sám, nejen obrázky, ale i technickou stránku prostorové knihy, což tenkrát zvládl jen málokterý výtvarník. Neustále vymýšlel další zlepšováky. Autíčka, která doslova vyjedou z knihy, nebo papírový strom, který jedním tahem rozevřete a vyletí pták Ohnivák. Kubašta měl doma obrovský archiv výstřižků, zajímal se o reálie v jednotlivých zemích. Sbíral všechny obrázky indiánů, námořníků nebo arabských šejků,“ říká Maroušek.
Encyklopedie pohádek, příběhy zvířátek nebo dobrodružné putování dvou chlapců – Tipa a Topa – zaujaly čtenáře po celém světě. Kubašta se rychle stal žádaným umělcem, jeho dílo si objednávali Američané, Rusové i Japonci.
Největším úspěchem pro Kubaštu však nebyly milionové náklady jeho knih, nýbrž splněný sen v Americe. Od dětství miloval film, hlavně tvorbu Walta Disneyho. V 60. letech se o českém výtvarníkovi doslechl Disney a rozhodl se, že mu zadá výrobu několika příběhů, například Bambiho nebo Knihu džunglí. Věděl, že se může spolehnout nejen na kvalitu, ale také na rychlost.
